Památky kolem středního toku Vltavy

MAS Sedlčansko

Prosenická Lhota

GPS lokace 49° 41’ 11’’N 14° 29’ 14’’E
Mapa Prosenická Lhota

Pamětihodnosti:
Zvonička – NPÚ
Klimětice – Boží muka – NPÚ
Suchdol – Areál zámku – NPÚ
Suchdol – Kaple sv. J. Nepomuckého – NPÚ
Suchdol - Kaplička – NPÚ

Místní části:
Břišejov, Klimětice, Luhy, Paseky, Prosenice, Radějovice, Suchdol


Vznik osady Prosenická Lhota není přesně znám. Osadu Prosenice a později i osadu Prosenická Lhota založili vladykové Prosenici ,kteří byli příbuzní s Břekovci ze sousedního Suchdola. Ve 14. století na kopci nad dnešní osadou Prosenice vybudovali tvrz , později také poplužní dvůr a zde se také usadili.Po tvrzi není dnes ani památky. Vladykové z Prosenic bývali patrony hodětického kostela , jehož faráře ustavovovali. V roce 1364 po smrti faráře Beneše patronové Volkéř z Prosenic a Bernard ze Stajice jmenovali kněze Jana farářem v Hoděticích. Později se dvakrát připomíná Ješek z Prosenic a to v roce 1380 a 1400 při jistém jednání s rytířem Jarohněvem z Křečovic. Jíchou z Prosenic v roce 1456 končí zprávy o zdejších rytířích. Před rokem 1538 byly obě osady trvale připojeny k panství v Osečanech.

Na návsi v Prosenické Lhotě byla v roce 1892 postavena malá kaplička s věžičkou a zvonkem. Zvonička na návsi v Prosenicích má vytesaný letopočet 1868. Škola, postavená na hranicích obou osad byla slavnostně otevřena v roce 1900. Pozemky bývalého poplužního dvora byly na základě pozemkové reformy v roce 1926 rozprodány mezi chudší zemědělce . Ostatek dvora byl jako zbytkový statek v roce 1931 rozdělen na 3 samostatná hospodářství a rozprodán.Nad Prosenicemi se tyčí památný strom. Jedná se o lípu jejíž stáří je víc než 400 let. Má obvod úctyhodných 620 centimetrů a ještě donedávna měřila přes 15 metrů. Dnes je lípa bez koruny, když po úderu blesku strom začal hořet a koruna od kmene odpadla.

Klimětice
O založení vsi nejsou bližší záznamy, pouze jen, že byla založena rodem Kliměticů. Ke Kliměticům paří bývalý dvůr Radějovice založen zemanem Radějem. Před rokem 1538 se Klimětice i Radějovice dostaly k Osečanům. Změna nastala až roku 1931, kdy celý velkostatek(včetně Osečan, Velběh, Prosenic, Prosenické Lhoty, Břišejova, Klimětic a Radějovic) byly rozprodány.
Zdejší žulový kříž pochází z roku 1781.

Suchdol
Suchdol býval ve 14. století sídlem vladyků pocházející z příbuzného rodu Břekovců na Ostroměři. Na listinách se podepisovali jako Volkéř a Tobiáš ze Suchdolu, též psaný z Hrádku(Kozího Hřbetu) .Na místě dnešního Suchdola stála na kopci nad rybníkem Hájek dobře opevněná tvrz.Od roku 1456 byl Suchdol v držení rytířů Březovců, kteří jej připojili ke hradu Kozímu Hřbetu.Když byl hrad později odprodán zůstal Břekovcům samotný Suchdol.Na tvrzi hospodařili asi od roku 1480 bratři Jan a Petr. Roku 1518 zdědili po strýci Bohuslavovi Červený Hrádek , připojili k němu Suchdol a tvrz opustili. Do dnes již neexistující tvrze vedla podzemní chodba, jejíž východ vyúsťuje u mlýna pod rybníkem Hájek. Kdy tvrz přesně zanikla, určitě nevíme. Naposledy se připomíná r.1675. Tvrz zchátrala a tak majitelé statku nechali na začátku 18. století vystavět místo ní pohodlnější a rozsáhlejší zámek. Od roku 1600 do roku 1853 změní Suchdol nesčetněkrát majitele. Od tohoto roku je majitel Suchdola dr. František Ladislav Rieger , národní , politický a osvětový vůdce národa. Pro svou ženu Marii, dceru Františka Palackého, založil na zdejším zámku krásný růžový sad a ořechovou alej. Od roku 1758 stojí na kopci nad zámkem kaple sv. Jana Nepomuckého. Na návsi stojí žulová zvonička z roku 1868. Na jižním kraji vsi je kaplička se třemi velkými výklenky.

  


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.