Památky kolem středního toku Vltavy

MAS Sedlčansko

Příčovy

GPS lokace 49° 40' 32"N 14° 23' 34"E
Mapa Příčovy

Pamětihodnosti:
Zámeček s kaplí sv. Vojtěcha - NPÚ
Zřícenina větrného mlýna - NPÚ
Špýchar


První písemná zmínka o obci pochází ze 14. století, z doby Karla IV. Ves patřila brzy po svém založení klášteru benediktinů u sv. Jiří v Praze. Roku 1477 obec odkoupili bratři Popelové z Lobkowicz. Od počátku 18. století patřily Příčovy Ferdinandovi Ignáci Schönpflufovi z Gamsenbergu, který zde dal vystavět zámek.

Osada se jmenovala Přechův Luh, potom Příčův Luh a od 15.stol. Příčovy Luhy. Později, než se ujal nynější název Příčovy,psalo se jen Příčov.

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.

Pověst o zlatě - Tak prý za panování knížete Mnaty nalezl jakýsi pasák u Příčov zlatou ze země vyčnívající hůl, jež měla na dolním konci tloušťku lidské ruky. Byla tak dlouhá, že dosahovala knížeti od země až k bradě. Podle jiné pověsti páslo jisté děvčátko na poli u Příčov kozy a z nich se jedna někam zatoulala. Nakonec ji děvče našlo, jak ze země vydloubává zlaté pruty na poli dnes označovaném kat.č.609, které se od nepaměti nazývá „Na ZLATĚ“.

Zámek v Příčovech
Patrová obdélná budova s mansardovou střechou. Fasády mají původní členění římsami, lizénami a kamennými ostěními z doby stavby. V severní části se nachází kaple sv. Vojtěcha s původním zařízením (svěcena roku 1706). Uvnitř jsou dochovány původní barokní klenby. Stavba není přístupná veřejnosti.

 

Větrný mlýn u Příčov
Jeden z nejkrásnějších nejstarších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen v Čechách, ale i v Evropě kdysi pracoval nedaleko obce Příčovy na Sedlčansku. Nepřehlédnutelné torzo této unikátní stavby se doposud tyčí asi půl kilometru severozápadně od obce, na návrší poblíž rozcestí, kudy prochází silnice do Dublovic i červená turistická značka okolo rybníka Musíka do Chlumu a Hrazan. Mlýnu se původně říkávalo Na Chlumkách či zkráceně Chlumky – podle zalesněných vršků, které s přilehlými bažinatými loukami zvanými Tůně měly špatnou pověst: o půlnoci se tu údajně valil strašidelný ohnivý sud a běda každému, kdo se mu připletl do cesty! Rozlehlé malebné ruiny bývalého „větrníku“ právem vzbuzují obdiv. Podle údajů v encyklopedické publikaci Martina Janošky Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z roku 2003 je mohutné zdivo (na severovýchodní straně objektu zcela zřícené) vysoké deset metrů, síla při zemi dosahuje 1,2 metru a vnější průměr úctyhodných 13,5 metru. Obecní úřad v Příčovech jenž provedl v roce 1995 na své náklady opravy, financoval i komplexní výzkum památky. Starosta obce Pavel Nevlida mimo jiné uvedl, že rozměry dvakrát přeměřovali i odborníci z Holandska a potvrdili hypotézu, že mlýn u Příčov by opravdu měl být největší stavbou svého druhu v celé Evropě! Obec Příčovy se také stala členem Meznárodního sdružení pro větrné mlýny (TIMS). Přesnou podobu větrného mlýna, jeho stavitele ani majitele bohužel neznáme. V minulosti navíc bylo i několikrát zpochybněno, zda jde o technickou stavbu (kvůli značné velikosti, neodpovídají běžným rozměrům větrných mlýnů), novější výzkumy ale znovu potvrdily hodpodářské využití objektu k mletí pomocí větrné energie. Odborníci se ani neshodli, kdy a kým přesně byl větrný mlýn u Příčov postaven.

Za iniciátory stavby jsou pokládáni buď František Norbert Kfelíř ze Zakšova, jenž Příčovy vlastnil v letech 1757 – 1764, neb také Schönpflugvé z Gamsenbergu, kteří postavili v letech 1718 – 1784 v obci nejen zámek, ale též několik hospodářských objektů. Volně přístupné ruiny větrného mlýna za obcí jsou vyhledávaným cílem turistů, kteří chtějí blíže poznat nejhezčí místa na Sedlčansku.


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.