Památky kolem středního toku Vltavy

MAS Sedlčansko

Krásná Hora nad Vltavou

GPS lokace 49° 36’ 22’’N 14° 16’ 17’’E
Mapa Krásná Hora nad Vltavou

Pamětihodnosti:
Kostel sv. Mikuláše - NPÚ
Kamenný korec - NPÚ
Mariánský sloup - NPÚ
Sýpka čp. 45 - NPÚ
Památník padlým
Památník letců
Krašovice – Kaple - NPÚ
Krašovice – Výklenková kaplička - NPÚ
Krašovice – Chalupa čp. 14 - NPÚ

Místní části:
Hostovnice, Krašovice, Mokřice, Plešiště, Podmoky,
Proudkovice, Smrčí, Švastalova Lhota, Tisovnice,
Vletice, Vrbice, Zhoř, Žákovec 


Krásná Hora byla založena na planině pod vrchem Strážník (522 m n.m.), který býval důležitým strážním místem na župní hranici (od 10. století velké župy kamýcké). Název města je odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená krásná ruda - hora v původní slovanštině důl). Přídomek "nad Vltavou" byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s dvěma dalšími stejně nazývanými obcemi v Čechách.

Přesné datum založení obce není známo, je však známo, že již počátkem 14.století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada však existovala snad již dříve - asi koncem 13.století, kdy se zde těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory a u Pomuk (nynějších Podmok) náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách.

Město získalo řadu privilégií, které potvrdili další panovníci: Karel IV. (1351), Jiří z Poděbrad (1456), král Vladislav (1479) a posléze Ferdinand I. (1538).

Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly i počátkem postupného úpadku města. Od roku 1554 přestává být Krásná Hora královským městem, krásnohorští ztrácí vzácné výsady a práva a stávají se poddanými robotníky. Roku 1562 prodal Ferdinand I. zdejší doly Kryštofovi Silberovi, což mělo za následek úpadek dolů, zchudnutí města a celkový úpadek dovršila 30.letá válka. Krásná Hora měla pak celou řadu vlastníků.

Dolování ve 30.leté válce zcela zaniklo. Teprve na začátku 18.století se zahajují pokusy o nové dolování a to mezi roky 1700 až 1712. V roce 1839 byla založena šachta Václavka (v blízkosti Milešova), roku 1859 šachta Anna. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku. Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Wang z Kňovic, který koupil šachty Václavku a Annu a založil důl Kateřinu severozápadně od Krásné Hory v Jamném.

V roce 1871 byl nucen Vang všechny doly prodat Emanu Kittlovi z Prahy (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 m), důl zvaný "Nová šachta" 700 m od dolu Marie (150 m), důl Otto v samotné Krásné Hoře (134 m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně od Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy.

Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata.

Charakteristickou siluetu Krásné Hory vytváří radnice s radniční věží a kostel sv.Mikuláše. Vznik kostela není přesně znám, pravděpodobně byl založen některým z opatů řádu premonstránského v klášteře milevském, kterým Václav II. postoupil roku 1285 patronátní právo v Kamýku i v Krásné Hoře. Kostel sv. Mikuláše zde stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v děkanátu vltavském.

  

Kostel Svatého Mikuláše
Kdo kostel založil se s určitostí neví. Pravděpodobně byl kostel založen některým z opatů Bílého řádu premonstratského z kláštera milevského. Podle pověsti stával kostel na jiném místě, kde, to pověst nepraví. Kostel tu stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v desátku vltavském a odváděl od roku 1383 půlroční královský desátek 18 grošů.

Kamenný korec
Je to na čtverhranném kamenném podstavci okrouhlá miskovitá míra s malým otvorem na straně, podstavec je mladší než miska a nese letopočet 1822. Tato míra sloužívala k měření obilí na trh přivezeného: zajeli s vozem až k ní, nasypali obilí a po odměření obilí vypustili otvorem. Podobné kamenné korce mívala i jiná města např. Sedlčany a Votice, ale nikde se neuchovaly. Proto může být Krásná Hora tím více hrda na tuto jedinečnou památku z doby roboty. Korec čili strych = 9316 dcl, dělil se na věrtele, věrtel na 4 měřice a měřice na 12 žejdlíků.

Mariánský sloup
Uprostřed máměstí stojí vysoký oblý sloup s pozlacenou sochou Panny Marie, kterou ulily ze železa rožmitálské hutě roku 1862. 27.června téhož roku byla slavnostně vysvěcena a nahradila starou dřevěnou sochu.

Památník letců
Je umístěn nedaleko památníku padlých a je věnován třem tragicky zahynulým letcům. Dne 5.září 1929 při závěrečném vojenském cvičení 2. a 5. bývalé pěší divize se srazila blíže Předního Chlumu dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná sražka si vyžádala životy tří letců od 1. pluku T.G.Masaryka ve Kbelích: nadporučíka Antonína Selnara a pilotů četařů Jaroslava Bola a Jaroslava Pekárka. Odhalení památníku se konalo 13.července 1930.

Památník padlým
Je umístěn mezi kostelem a školou a byl postaven na počest padlým v první světové válce. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá zasmušile do dálky. Symbolem jeho myšlenek jsou v pozadí smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny. U jeho nohou stojí lev, vzor síly a strážce vlasti. Na spodku je nápis: "Padlým ve válce světové 1914-1918". Uprostřed je znak republiky ČSL a po stranách nápisy "Z naší vlasti - je naše svoboda", dále vpředu v zasklených výklencích je uložena prsť z Terronu, Zborova a Dosso Alto. Po stranách pomníku jsou vyryta jména padlých. Pomník je 4,5 m vysoký.

  


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.