Památky kolem středního toku Vltavy

BRDY Vltava

Nový Knín

GPS lokace 49°47’15’’N 14°17’32’’E

Oficiální web: http://www.mestonovyknin.cz
Tel: 318 593 015
Místní části: Nový Knín, Starý Knín, Hranice, Chramiště, Kozí Hory,
Libčice, Sudovice

 


Starobylé královské město se rozkládá na říčce Kocábě 8 km od Dobříše.

Ve městě se nachází městská památková zóna. Nálezy dvou kamenných broušených seker dokládají osídlení oblasti již v mladší době kamenné. Místo lákalo v dřívějších dobách nálezy zlata. První písemná zmínka pochází z r. 1186. Tehdy na zdejším knížecím přemyslovském dvorci jako výsledek nového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou byla uzavřena smlouva známá jako Knínský smír. Znamenalo to opětovné připojení Moravy k Čechám a vytvoření nedílného celku. To potvrzuje velký význam tohoto města. V letech 1218 a 1219 tu pobýval Přemysl Otakar I., v r. 1341 Jan Lucemburský. Písemná zmínka z r. 1321 již uvádí Knín jako osadu. Ve 14. stol. se zde rozvíjela těžba zlata a do městečka přicházeli hlavně němečtí horníci. Po husitských válkách Jiří z Poděbrad v r. 1461 obnovil dosavadní práva – např. osvobození od daní, svobodu v zakládání dolů, pasení dobytka na královských lukách, mílové právo ve vaření a výčepu piva a také právo popravy v okruhu jedné míle od města. V 16. stol. došlo k rozkvětu a Nový Knín se významem řadil vedle Jílového a Kašperských Hor. Zkázu přinesla třicetiletá válka – v r. 1639 Knín vypálila švédská vojska vedená generálem Banerem. S obnovou dolování se započalo až v r. 1705. Po válce v r. 1866 byla těžba zastavena. V r. 1776 zde byla založena včelařská škola, jediná svého druhu v Čechách. V letech 1914-22 a 1942 byly učiněny pokusy o obnovení těžby, ale ukázaly se jako nerentabilní.

V r. 1996 byl obnoven městský statut. Dnes je město hlavně turistickým cílem. Na náměstí Jiřího z Poděbrad stojí původně románský kostel sv. Mikuláše z 12. stol., barokně upravený v letech 1773-74. Nejstarší románské období připomíná loď ze řádkového zdiva s portálem a okny. Před kostelem jsou boží muka s tepaným křížem z r. 1715. Patrová radnice čp. 1 se sloupy v průčelí pochází ze 17. stol. Již v r. 1464 se objevuje zmínka o objektu zvaném mincovna, původně sídlu purkmistrovského řádu. Dům čp. 47 má dnes empírové průčelí a je v něm Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku. Mincovna je otevřena v sezóně a kromě jiných stálých expozic zde najdeme informace o mistrovství světa v rýžování zlata. Z r. 1837 pochází empírová kašna. Na náměstí stojí za povšimnutí barokní domy čp. 9, 40, 47, 66, 70, 97 aj.

U Nového Knína stojí několik mlýnů. Nejznámější z nich je Krcál (čp. 109) při silnici do Malé Hraštice, postavený v r. 1792 na Voznickém potoce, levobřežním přítoku Kocáby. Přímo na Kocábě pak jsou mlýny Brunclíkův (čp. 387) z r. 1634, Rousův (čp. 11) z r. 1872, Exnerův (čp. 152), Desortův (čp. 153), kompletně přestavěný v r. 1918 a robustní Psíkův (čp. 154), patrně již ze 16. stol.

KULTURNÍ PAMÁTKY

Kostel sv. Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše byl původně vybudován jako románský, později byl rozšiřován a přestavován goticky a barokně. Výrazná rekonstrukce proběhla v roce 1937. Je dominantou náměstí.

 

 

 

 

Boží muka

Barokní boží muka z 18. stol. stojí u bývalého kravína při silnici do Libčic. Jsou poměrně náročně provedená. Byla rekonstruována v 70. a 90. letech 20. století.

Boží muka pův. morový sloup proti čp. 117

Stojí poblíž Tylova náměstí. Byl vybudován roku 1714 jako poděkování za odvrácení moru v předchozím roce (epidemie se Knína tehdy sice také dotkla, ale počet obětí byl mnohem nižší než například v blízké Dobříši). Jeho jednoduchá forma (kamenná sloupková boží muka jednoduchých forem) svědčí o nelehké fi nanční situaci města v té době.

Kašna

Stojí uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad. Je kamenná, empírová z roku 1837. Na kamenném chrliči je vytesán znak města.

 

 

Socha Panny Marie Immaculaty

Těsně za kašnou tak, že s ní téměř splývá, je socha Panny Marie Immaculaty.

Radnice čp. 1

Budova pochází nejpozději ze začátku 17. století (tehdy patřila majitelům sousedního staroknínského panství), byla upravována v pozdějších dobách. Barokní budova obrácená štítem do náměstí s vížkou na hřebeni střechy. Radnice zde prokazatelně sídlí nejpozději od roku 1800.

Městský dům čp. 9, původně včelařská škola

Dům č.p. 9 zvaný „Na Salaši“ byl pro účely včelařské školy přestavěn kolem roku 1776. Dodnes si uchoval barokní vzhled. Z důvodu nevyjasněných majetkových poměrů v současné době chátrá.

 

 

 

 

Mincovna čp. 47

Název budovy je poněkud matoucí, protože mince se zde s největší pravděpodobností nikdy nerazily. Nicméně sídlil zde horní úřad, kde se vytěžené zlato shromažďovalo, než bylo odesláno do královské pokladny. V těchto místech byl uvedený úřad umístěn prokazatelně od 16. století. Samotná budova byla často stíhána pohromami různého druhu, zejména požáry, takže její nynější podoba pochází z doby kolem roku 1800. Přilehlé hospodářské budovy byly zbořeny někdy na kolem roku 1975. V 80. letech 20. století byla v přízemí zřízena obřadní síň (především pro svatby a vítání občánků) a do prvního patra umístěna středisková knihovna. Od roku 1999 v budově sídlí Muzeum těžby a zpracování zlata (od roku 2000 pobočka Hornického muzea v Příbrami).

Koželužna (zbytek průčelí), čp. 97

Je velice snadno přehlédnutelná památka, protože z vlastní historické budovy se zachovalo pouze průčelí jako součást průmyslového objektu. Nachází se v odbočce na Hraštici a je ve velmi zchátralém stavu.

 

Vodní mlýn Krcál

Stojí v Tyršově ulici, při výjezdu na Malou Hraštici, poblíž sokolovny. Pozdně barokní budova se štítem datovaným rokem 1792. Po roce 1989 opraven. V rámci těchto oprav byla dosud hladká fasáda směrem k náhonu a potoku upravena po vzoru barokní dvorní fasády. Jediný z knínských mlýnů, který používal vodu nikoli z Kocáby, nýbrž z Voznického potoka.

 

Libčice

Obec leží 4 km jv. od Nového Knína. První zmínka pochází z r. 1321. V okolí jsou dodnes připomínky dolování zlata. Pozdější průzkum hlubších částí (400 m) ložisek zlata tu pokračoval až do roku 1957. Jihozápadně od vsi jsou objekty Zlatého dolu, záp. propadlé štoly dolu Kamlová, který byl v provozu ve 14. – 16. století.

Kaple sv. Jana a Pavla (Libčice)

Na východním okraji obce, na návrší Přeslánka stojí jednolodní kaple sv. Jana a Pavla z 18. století. Vysoké meze poblíž připomínají zbytky slovanského hradiště.

Kostel sv. Františka Serafínského (Starý Knín)

Starý Knín je dnes součástí Nového Knína. Je od něho oddělen říčkou Kocábou. V minulosti se historikové domnívali, že právě ve Starém Kníně stával původní knížecí dvorec, v němž se v r. 1186 sešel český kníže Bedřich s moravským Konrádem Otou (viz výše). Podle posledních výzkumů se však zdá, že se tak stalo na území Nového Knína. Ostatně k rozdělení Knína na Starý a Nový došlo až v 18. století. První zmínka o tvrzi ve Starém Kníně je z r. 1510. Majetek získali křižovníci s červenou hvězdou – ti vlastnili Starý Knín až do r. 1850. V 17. stol. přebudovali tvrz na sýpku, která slouží dodnes. Z poloviny 14. stol. pochází původně gotický kostel sv. Františka Serafínského, přebudovaný v polovině 18. stol. Na jižní straně je gotické okno s jednoduchou kružbou, uvnitř náhrobník Václava Vratislava z Mitrovic. V 18. stol. byla postavena barokní fara a kaple. Z tohoto období pochází i socha sv. Jana Nepomuckého. 

 

 

Areál křižovnického dvora – tvrz čp. 359 (Starý Knín)

Poměrně rozsáhlý areál, v němž převažují budovy z 19. století, tvoří jednu z hlavních dominant Starého Knína. V církevních rukou po peripetiích 20. století zůstala prakticky jen fara, část se v roce 2006 dostala do majetku města Nového Knína.

 

Fara

Vznikla adaptací zámečku Vratislavů z Mitrovic postaveného po třicetileté válce. Je to dvoukřídlá budova barokního původu s pozdějšími úpravami zejména fasád.

 

 

 

 

Sýpka

Byla přestavěna ze starší tvrze, na níž pobýval mj. Václav Vratislav z Mitrovic. V současné době ve špatném technickém stavu, po převzetí městem se připravuje alespoň nejzákladnější zabezpečení.

 

 

 

Bývalý špitál

Původně fara, po roce 1669 změněna na špitál. Od poloviny 20. století byty, v 60. letech byl objekt necitlivě zmodernizován, zejména fasády. Po roce 1989 se z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů provádí jen nevyhnutelná údržba. Nachází se na kraji obce u hřbitova.

Starý Knín – Studna včetně studničního stavení

Empírová kaple z r. 1842 se nachází naproti zbytku někdejšího ovčína. Je postavena nad studní zásobující vodou křižovnický dvůr. Má šestiboký půdorys. V současné době jsou její fasády v neutěšeném stavu.

 

 

Starý Knín Socha sv. J. Nepomuckého

Starý Knín Vodní mlýn čp. 327 - býv. Brunclíkův

Sudovice – Panská sýpka

Sudovice jsou součástí města Nového Knína, zhruba jeden kilometr východně od novoknínského náměstí, na úbočí vrchu Chvojná při silnici spojující samotný Nový Knín se Slapy a Štěchovicemi. Obec se původně jmenovala Zhudovice podle rodu Zhudovských, který ji vlastnil, později se z něj vyvinula nynější podoba jména. Ve druhé polovině 20. století obec stavebně zcela srostla se sousedním Novým Knínem a roku 1960 se stal jeho součástí. Na rozdíl od Starého Knína si uchovala alespoň samostatné číslování domů. Špýchar s oválnými okny stojí naproti zámku, Jeho podoba se opravami po několika požárech měnila. V současné době je po částečné opravě.

DALŠÍ PAMÁTKY:

Důlní díla: Na Kateřince, Karlova štola, Štola č. 1, Václavova štola

Kaplička za fotbalovým hřištěm u Kocáby

Kaplička v Kozích Horách

Soubor mlýnů na Kocábě

Sokolovna v Tyršově ul.

 


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.