Památky kolem středního toku Vltavy

BRDY Vltava

Hradištko

GPS lokace 49°52’06’’N 14°24’34’’E

Oficiální web: http://www.hradistko.cz
Tel.: 257 740 441-2
Místní části: Hradištko, Brunšov, Pikovice

 


Obec Hradištko se nachází na území mezi Vltavou (pravý břeh) a Sázavou (levý břeh) před jejich soutokem.

Čilý řemeslnický a tržní život v osadě Sekanka je doložen již ve 13. století. První písemná zmínka o vesnici Hradištko pochází z buly papeže Klimenta V. z roku 1310, kde je v soupisu majetku Ostrovského kláštera zmíněn jako hospodářský dvůr Hradysscze, později byl již uváděn jako Hradištko. Roku 1571 zde již byla renesanční tvrz, která přešla do majetku Strahovského kláštera, začátkem 18. století byla přestavěna na zámek, který premonstrátům patřil až do roku 1945. Obec Hradištko zhruba v dnešním vymezení vznikla se zavedením obecního zřízení v roce 1848. Roku 1875 byla v obci zřízena škola, roku 1907 dobrovolný hasičský sbor. Od 20. let 20. století se území obce stalo součástí posázavské trampské oblasti, v roce 2006 bylo na území obce evidováno 1735 rekreačních objektů. Za druhé světové války bylo území obce 15. září 1942 vysídleno a stalo se výcvikovým prostorem jednotek SS, byl zde zřízen tábor pro válečné zajatce. Na památku umučených vězňů byl při silnici na Závist po válce postaven pomník. V roce 2010 byl na konci Hradištka u silnice vedoucí do Pikovic v místě, kde stál koncentrační tábor, položen kámen z bývalého koncentračního tábora Flossenburg na památku všech internovaných vězňů v KT Hradištko. Na místě je také informační tabule, která popisuje historii tábora a podmínky života v něm. V dubnu 1945 zakopala německá armáda v údolí Dušno (první údolí spadající zprava k Vltavě pod štěchovickou přehradou) dokumentační materiál, který byl o rok později tajně vyzvednut americkou armádou a je známý pod názvem štěchovický archiv. Podle některých informací by někde v oblasti Hradištka mohl být zakopán i tzv. štěchovický poklad, t. j. několik set beden, které byly koncem dubna 1945 evakuovány z Berlína, avšak poté, co dorazily do Prahy, již německá armáda neměla možnost je přesouvat dál.

V roce 1948 vznikla v obci továrna na keramické tisky, na počátku 60. let inseminační stanice Státních plemenářských podniků. Během povodní v roce 2002 bylo zatopeno několik domů v lokalitě Brunšov, ležící u štěchovického mostu.

Území obce zahrnuje vesnici Hradištko na hřebeni mezi Vltavou a Sázavou, bývalé povltavské plavecké osady Brunšov (naproti Štěchovicím) a Šlemín (při ústí potoka tekoucího z Hradištka do Vltavy), osadu Rajchardov mezi Brunšovem a Šlemínem, bývalou osadu Sekanka na ostrohu nad soutokem Vltavy a Sázavy (dnes její název nesou chatové osady v okolí), bývalou posázavskou plaveckou osadu Pikovice, skalnatý pás pobřeží nad štěchovickou přehradou včetně rezervace Kobylí draha, levé sázavské úbočí severně od vrcholu Chlum (447 m n. m.) včetně části Posázavské stezky a celý kopec Medník (416 m n. m.) včetně přírodní rezervace Medník na jeho východní straně. V obci není kostel, lidé chodili do kostela do Davle či do Štěchovic a na Hradištku až do války chodili na zámek, kde byla kaple sv. Anny a kde premonstráti sloužili bohoslužby. Kaple byla za války zničená a už se nikdy neobnovila. V dnešní době celá obec patří ke štěchovické farnosti. Na území obce se nacházejí dvě přírodní rezervace Medník a Kobylí dráha.

V rezervaci Medník se vyskytuje ojedinělé naleziště rostliny kandík psí zub, latinsky Erythronium densanis. Je kriticky ohroženou rostlinou a zároveň se objevuje i ve znaku obce Hradištko. Jde o liliovitou rostlinu s jemným růžovofi alovým květem, barvou i tvarem připomínajícím květ bramboříku. Kvete velmi brzy na jaře, hned s prvními podléškami. Rostlina má dva nekvetoucí skvrnité kožovité listy a jeden květ na stvolu s růžovými až fi alovými okvětními lístky. Jméno má tento druh kandíku podle bledé cibulky tvaru psího špičáku, uložené hluboko v zemi.

Na Medníku se také nachází naučná stezka, která vznikla v roce 1965 jako první oficiálně značená naučná stezka u nás.

KULTURNÍ PAMÁTKY

Zámek Hradištko

Nevelký barokní zámek v centru Hradištka dal na místě původní tvrze z konce 16.stol. vystavět strahovský opat Vít Seipl v roce 1709. Zámek je dvoupatrová obdélníková budova obklopena hospodářskými staveními. Nad vchodem se nachází římsa s dvěma vázami a bustou sv. Norberta. Dříve se v zámku nacházel byt faráře, kaple sv. Anny, farská zahrádka před vstupní branou apod. Do dnešní doby se však dochovaly jen nástropní fresky Jana Václava Spitzera v chodbě a obřadní síni prvního patra, který na nich pracoval v letech 1758 - 1759. Znázorňují Madonu předávající sv. Norbertovi premonstrátské roucho, Nejsvětější Trojici se dvěma anděly a sv. Augustina. V porušeném stavu jsou pak výklenkové kaple ve zdi kolem zahrady. Dnes na zámku sídlí obecní úřad, obřadní síň a knihovna.

Pomník masakru vězňů u silnice na Třebšín

Za II. světové války byli občané nuceně vysídleni, území se stalo výcvikovým prostorem zbraní SS. V roce 1943 zde Němci zřídili pobočku koncentračního tábora ve Flossenburgu. Po válce byl postaven památník obětem II. světové války, kde se každoročně koná pietní vzpomínka.

Městiště Sekanka – archeologické naleziště

Na vysoké ostrožně nad soutokem Vltavy a Sázavy se nachází terénní zbytky městečka Ostrovského kláštera. Městiště zaujalo z hlediska obrany ideální polohu, až o 60 m nad hladinou řek převýšené ostrožny, severo-jižního směru. Městečko není zachyceno v písemných pramenech, byl však na něm proveden důkladný archeologický výzkum, podle kterého došlo k jeho založení někdy mezi 2. čtvrtinou a 60. lety 13. století. Doba zániku je kladena do roku 1278, kdy bylo Branibory vypleněno okolí i klášter. Opevnění se soustředilo na přístupnou jižní stranu, protože z ostatních stran bylo chráněno strmými skalnatými srázy. Ostrožnu přepažují dvě linie sestávající z vnějšího valu, mohutného příkopu a vnitřního valu. Vnější val vznikl vyházením materiálu z přes 10 m širokého příkopu. Na místě vnitřního valu byla ve 3. čtvrtině 13. století budována kamenná hradba. Byla však dokončena jen z necelých 2/3. Její šířka byla 2 m a kameny byly spojovány maltou. Dodnes na některých místech vystupuje z valu. Přístup vedl podél východní hrany a chránila ho blíže neurčená stavba v linii vnitřní fortifi kace. Osídlení se soustředilo do nejširší části ostrožny. Centrem městečka bylo prostranství o výměře 1 ha, které bylo obklopeno 40 zachycenými, spíše však až 60 stavbami. Jednotlivé parcely měly velikost zhruba 10x30 m. Dnes jsou patrné jako až 2 m hluboké obdélné jámy. Částečně zahloubené stavby byly jednopodlažní a patrně sloužily jako provizoria, která měla být v budoucnu nahrazena plnohodnotnými domy. Část území zničila pískovna, která byla severně od „náměstí“. Zcela zničen byl hřbitov, který se zde nacházel. Sekanka byla trhovou vsí, které měla díky svým majitelům až raně městský charakter.

DALŠÍ PAMÁTKY

Zvonička Pikovice

Pomníček neznámého vojína v Pikovicích

Památníky padlých spoluobčanů v I. sv. válce na Brunšově a v Pikovicích

Železný křížek u silnice (v Hradištku nedaleko rybníka)

 


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.