Památky kolem středního toku Vltavy

BRDY Vltava

Dobříš

GPS lokace 49°47’00’’N 14°10’00’’E

Oficiální web: http://www.mestodobris.cz
Tel: 318 533 311
Místní části: Dobříš, Trnová


Město Dobříš v současnosti s více jak 8 tisíci obyvateli leží přibližně 40 km jižně od Prahy. Toto umístění přinášelo městu v jeho dlouhé a bohaté historii řadu výhod, ale i nevýhod. Město bylo vždy blízko dění, které mělo zásadní vliv na celou českou zemi. Díky své poloze v krásné přírodě uprostřed pohoří Hřebeny, Brdy a Kozí Hory je dnes vyhledávaným místem pro zimní i letní turistiku.

Nejstarší archeologické nálezy z této oblasti pocházejí z mladší doby kamenné. Jednou z nejzajímavějších památek Dobříšska, kde lze pozorovat zbytky osídlení z této doby, je hradiště na vrchu Hradec. Další zdejší hradiště se nachází u myslivny Obora na severním okraji města.

Slovanské osídlení dnešního Dobříšska se uskutečňovalo pomaleji a po staletí bylo řídké díky lesům, bažinám a nepříliš úrodné půdě. Tímto územím však procházela důležitá komunikace, Zlatá stezka. Byla hlavní spojnicí mezi Prahou a oblastmi, ze kterých se dovážela sůl. Podle pověsti byla na této stezce založena osada slovanským vladykou Dobřichem. Ale ve skutečnosti jsou první písemnou památkou, kde se objevuje název Dobříš, čtyři latinské listiny vydané kanceláří krále Václava I. roku 1252. Místo je uváděno jako villa Dobres. Villa označovala dvorec či opevněné místo, jeho poloha zřejmě odpovídala dnešnímu Vargači.

Z doby panování Jana Lucemburského, z roku 1321, se dochovala listina vydaná v Tetíně oznamující vysazení vsi Dobříš právem zákupním.

Ve 14. století byla Dobříš významným loveckým sídlem králů rodu Lucemburků. Po roce 1340, ještě před stavbou Karlštejna, zde nechal Karel IV. vybudovat pevný hrad, kolem něhož vyrostla ves. Na Dobříši zřídil občasné sídlo nejvyššího lovčího Království českého. Z důvodu obrany hradu byla zřízena manství, jejichž majitelé měli určité povinnosti k hradu.

V době husitských válek nezůstala Dobříš zcela stranou událostí. Pravděpodobně obyvatelstvo s husity sympatizovalo, avšak majetkově patřilo k nepřátelům husitství, což dokazuje událost z roku 1421, kdy husitské vojsko, táhnoucí na Prahu, vypálilo zdejší hrad i ves. Od roku 1422 byla Dobříš zástavním zbožím a úřad nejvyššího lovčího přeložen králem Zikmundem na hrad Žebrák. Po husitském vyplenění se městečko začalo dále rozšiřovat kolem dnešního náměstí.

Listinou z roku 1569 povýšil král Maxmilián II. Dobříš na městečko a ta se stala opět přímým majetkem české královské komory, správou hradu a panství byli tak jmenování královští hejtmané. Prvním byl Karel Kůrka z Korkyně, který nechal přestavět starý hrad a podporoval žádosti dobříšských obyvatel o nová privilegia. Dále hrad spravoval Václav Běšín z Běšin a po něm Oldřich Doudlebský z Doudleb, jenž roku 1589 založil první kostel na Dobříši. Za jeho správy Rudolf II. vydal městu privilegium, které se však nezachovalo. Udělil městu i městský znak a možnost pečetit. Dále následovalo celkem časté střídání hejtmanů až do třicetileté války. Z konce 16. století pocházejí první zmínky o židovské obci.

Po bitvě na Bílé hoře se změnily politické poměry, proběhla první vlna rekatolizace. Za třicetileté války nutily velké výdaje panovníka k prodeji některých statků, a tak bylo dobříšské panství v roce 1630 prodáno Brunovi Filipovi z Mansfeldu. Panovník si však ponechal právo lovu, které bylo zrušeno až v roce 1927. Za tímto účelem byla zřízena obora Královská stolice, jejíž zbytky jsou dodnes znatelné. Největší pohroma přišla na město, které už bylo předtím mnohokrát vypleněno, koncem října 1639, kdy švédské oddíly vypálily celé městečko. Odstranění hrozivých škod způsobených touto ničivou válkou trvalo velmi dlouho, avšak poté se městečko začalo rozvíjet za pánů z Mansfeldu, kteří neustále zvětšovali své postavení, v roce 1757 mělo dobříšské panství celkem 57 obcí a míst.

V roce 1743 v Dobříši přenocovala císařovna Marie Terezie i s celou svou družinou při cestě z Prahy do Rakous. Traduje se, že díky bouřím na Dobříšsku uvažovala o zrušení roboty. Její vláda byla vyplněna několika válkami, které často zasáhly i Dobříš.

Do období působení Jindřicha Pavla z Mansfeldu (1717-1780) spadá stavba nejvýznamnější památky města, dobříšského zámku. Byl vybudován na místě, kde již nějaké sídlo stálo. Zámek patří k nejvýznamnějším stavbám pozdně barokního období na českém území. Velmi cenný je také francouzský park, který k zámku přiléhá. Panství poté připadlo dceři z druhého manželství Jindřicha Pavla Marii Isabele, ta se provdala za knížete Františka Gundakara Colloreda, čímž vznikl rod Colloredo-Mansfeldů, jenž zde zůstal až do roku 1945.

Roku 1734 byla v Dobříši zřízena samostatná fara, následně i škola. Městečko samo od 18. století vzkvétalo.Byl postaven nový kostel (1797), nová radnice (1821), opraven Vargač, který však dále sloužil už jen jako sýpka.

Rozvíjel se také průmysl, hlavně železárny ve Staré Huti, kde se pracovalo již od poloviny 17.století. V Dobříši pak fungovala parní pila, pivovar a další menší továrny.

V 19. století došlo k rozvoji dopravy (přes město byla stavěna nová silnice tzv. Pasovská a zřízena železnice do Prahy), pošty, telegrafu, byla postavena škola na Komenského náměstí. Rozšířilo se panství Colloredo-Mansfeldů, byl vybudován anglický park a v zámeckém parku skleník a další zařízení.

Začal se stavět nový knížecí pivovar, byl vybudován vodovod, osvětlení, kanalizace. Od roku 1865 se datuje počátek rukavičkářství, odvětví typického pro Dobříš. Intenzivní byla na Dobříšsku též spolková činnost, vznikaly jak sportovní spolky, tak i divadelní a zpěvácké, učitelské a jiné.

Mezi dvěma světovými válkami mělo město 3893 obyvatel a 735 domů. Bylo založeno Masarykovo sanatorium v prostoru ,,Na Čihadlech“, léčebný ústav pro choroby nervové a vnitřní. I po provedení reformy za první republiky zůstal majetek Colloredo-Mansfeldů nejdůležitější ekonomickou jednotkou Dobříšska.

2. světová válka poznamenala také Dobříš, okolí i početné místní židovské obyvatelstvo. Okolí bylo významnou oblastí protifašistického odboje. Po 2.světové válce byla hlavním zdrojovým odvětvím pro Dobříš výroba rukavic. V 60. až 90.letech byla přistavena nová pavilónová škola, ve městě založeno gymnázium a postaveno mnoho zařízení pro sportovní i kulturní vyžití.

KULTURNÍ PAMÁTKY

Zámek

První dobříšský zámek v renesančním stylu byl vybudován na konci 16. století. Roku 1630 zámek včetně panství kupuje nejvyšší královský lovčí Bruno Mansfeld. Po rozsáhlém požáru vzniká v letech 1745 – 1765 současná podoba zámku v rokokovém stylu s navazující francouzskou zahradou. Architektem byl Jules Robert de Cotte a interiéry navrhl G. N. Servandoni. V roce 1771 vznikl šlechtický rod Colloredo – Mannsfeld, sňatkem mezi Marií Isabelou z Mansfeldu a Františkem Gundakarem Colloredo. Rodina na dobříšském panství zůstala do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn Německou říší. Po skončení války byl zámek užíván téměř 50 let pro účely Českého literárního fondu jako Domov spisovatelů. V roce 1998 se zámek stal opět majetkem rodiny Colloredo-Mannsfeld.

K zámku přiléhá francouzský park, ukázka rokokové zahradní architektury, která svými květinovými ornamenty a stříhanými ploty navozuje atmosféru vídeňského Schönbrunnu. Kompozice francouzské zahrady se rozkládá na 5 terasách. Pomyslný střed celé zahradní architektury vytváří majestátní sousoší s fontánou se scénou napájení Heliových koní, ta je prací Ignáce Františka Platzera. V prostoru celé zahrady jsou pak další sochy v duchu antické mytologie.

Anglický park byla původně ohrazená panská bažantnice asi o rozloze 29 hektarů. Před rokem 1816 došlo k její přeměně na přírodně krajinářský park. V něm byly vybudovány vyhlídkové plošiny, umělé jeskyně, studánky a cesty vhodné i pro panské kočáry. Hlavní stezka vedla k Čertovu mostu postavenému ze strusky, tedy odpadu z hutí ve Staré Huti. K tomuto tajemnému místu se váže mnoho pověstí už kvůli jeho názvu. Prý tu kdysi chudý švec čerta potkal.

Informace o prohlídkách a doplňkových službách na http://www.zamekdobris.cz/

 

 Hrad Vargač

Stojí na místě hradu, který byl zbudován na skalnatém ostrohu nad Huťským rybníkem kolem roku 1340. Býval velmi oblíbený a důležitý, neboť udržoval královskou moc v Podbrdí. Karel IV. ho nechal přestavět na pevný kamenný hrad. Tento nevelký hrad byl zničen za husitských válek, poté několikrát upravován, zpustošen také při švédském vpádu. Stávala u něj dobříšská fara. Budova je od dob Mannsfeldů známá jako sýpka, od padesátých let 20.století slouží jako skladiště.

Hrad je ve vlastnictví soukromé osoby a není přístupný veřejnosti.

Proslul řadou dochovaných pověstí. V jedné z nich se praví, že Vargač byl postaven na základech bývalého templářského sídla. Někteří z rytířů se v hradě zjevují, v příznivých dnech lze potkat i jezdce v bílém plášti s křížem na zádech. Projíždí krajem zcela tiše a kontroluje, zda je schovaný poklad řádu na svém místě. Úderem jedné hodiny mizí.

Kaple sv. Jáchyma

Kaplička sv. Jáchyma stojí naproti novému kravínu při silnici do Rosovic. Postavená byla v roce 1758, je typickou ukázkou venkovské sakrální architektury pozdního baroka.

Židovský hřbitov

Hřbitov s asi 250 cennými náhrobky barokního typu se nachází na severním okraji města, na kopci zvaném Větrník. Je to nejstarší památka dobříšského židovstva. Jeho původní hradba se dochovala jen zčásti. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1650. K rozšíření hřbitova došlo v letech 1781 a 1877. Po likvidaci židů ve 2.světové válce byl hřbitov velmi zanedbán a poničen. Restaurován byl v letech 1988-89, kdy byla postavena nová brána i zeď a byl zmenšen.

 

Kostel Nejsvětější Trojice

Byl vybudován na místě zbořené loretánské kaple a dokončen v roce 1797. Stavitelem kostela byl František Josef Moravec, zednický mistr dobříšský. Na věži byly zavěšeny tři zvony opatřené latinskými nápisy, které ulil Jan Václav Kuhner z Nového Města Pruského.

 

 

 

 

 

 

Kostel Povýšení sv. Kříže

Byl založen roku 1589 Oldřichem Doudlebským z Doudleb, tehdejším královským hejtmanem Avšak dřívější původ je možný. Roku 1688 byl kostelík opraven a používán jako rodinná hrobka Mannsfeldů.

 

 

 

 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Umístěna byla k původní faře u Vargače v roce 1734. Od roku 1856 stojí v parčíku naproti vchodu do zámku.

Socha sv. Šebestiána

Postavena byla na paměť morové nákazy, která městečko sužovala během let 1713 a 1714 a při níž zemřelo 150 osob. Socha byla několikrát přemísťována, dnes stojí na Mírovém náměstí.

 

Lékárna „U Anděla Strážce“ čp. 27

Vznikla z domácí lékárny panského lékaře a chirurga, který si zde sám připravoval léky. V roce 1805 zde byla zřízena veřejná lékárna a poté nazvána „U Anděla strážce“. V pol. 19.stol. byla přestavěna do dnešní podoby, s průčelím do Pražské ulice. Dnes je dům v soukromém vlastnictví.

 

 

Měšťanský dům čp. 69 (ZUŠ)

Dřívější statek, v roce 1986 budova prošla rekonstrukcí a do jejích prostor byla přemístěna LŠU, nynější základní umělecká škola, která zde sídlí dodnes.

 

 

 

Měšťanský dům Kopáčkův čp. 103

Pozdně barokní objekt z 18.stol. s mansardovou střechou. Avšak historie tohoto místa sahá až do 15. století. Dům také sloužil jako hostinec či řeznictví. Roku 1796 koupil dům Jan Kopáček, primas města. V majetku tohoto rodu byl dům až do roku 1948, po revoluci byl vrácen do soukromého vlastnictví.

 

 

Radnice čp. 119

Na místě dnešní radniční budovy stávala původní radnice z roku 1666. Jednalo se o dřevěnou budovu čtvercového půdorysu, s podloubím a pavlačí kolem prvního patra. V přízemí byla obecní hospoda, v patře pak městský úřad a "sednice radní". Při stavbě silnice „pražsko- -vimperské“, která procházela náměstím v Dobříši, bylo rozhodnuto postavit radnici novou. V roce 1820 byla stará budova zbořena a o rok později byla na jejím místě postavena nová, zděná empírová radnice. Při opravě v roce 1962 byl v báni věže nalezen dokument, který jako autora nové budovy uvádí knížecího stavitele Františka Moravce. Později, až do reformy okresů v roce 1960, zde sídlil okresní soud. Dnes zde opět sídlí vedení města.

Městský dům tzv. Hlavsův domeček čp. 244

Dům v barokním stylu, který zbyl jako poslední z původní zástavby. I tento dům měl být původně zbourán, ale v roce 1993 došlo k jeho rekonstrukci. Bývalý vchod s výlohou byl zazděn a namísto něho byla vsazena dvě okna.

 

 

 

 

Děkanství čp. 275

Budova je též známá jako hvězdárna. Postavil ji v roce 1843 pro své záliby v astronomii MUDr. Josef Brož. Budova měla zděnou nástavbu mezi čtyřmi komíny. Sloužila jako hvězdářská pozorovatelna. Dům prodal roku 1858, od roku 1862 zde byla fara a od roku 1912 děkanství. Od roku 1962 budova sloužila k různým účelům jako jesle, hudební škola a depozitář muzea. Děkanství tu bylo opět od roku 1990. Církev budovu prodala a nový majitel ji opravil. Původní velká Brožova zahrada je dnes zastavěna novou výstavbou.

Venkovský dům čp. 227

Panský dvůr čp. 676

Venkovský dům čp. 222

 

 

 

 

 

Trnová – výšinné opevněné hradiště

Hradec Trnová – tvrz Dvorce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DALŠÍ PAMÁTKY

Kulturní dům čp. 68 bývalá synagoga

V roce 1903 koupila tento dům židovská obec a začala se stavět nová synagoga, o rok později byla dokončena a posvěcena. Neměla však dlouhou historii. Během 2.sv. války byla budova ničena, chátrala i po válce. V roce 1955 zde byl otevřen kulturní dům a v roce 1959 byla odstraněna věž. Kulturní dům je zde dodnes.


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.