Památky kolem středního toku Vltavy

BRDY Vltava

Borotice

GPS lokace 49°44’06’’N 14°16’42’’E

Oficiální web: http://www.obecborotice.cz
Tel: 318 595 171
Místní části: Borotice, Čelina, Dražetice, Hubenov, Cholín


Původ názvu obce Borotice není příliš jasný. První verze vypráví o jakémsi Borutovi, který obec založil neznámo kdy. Jeho potomci se k němu hrdě hlásili a sami sebe nazývali „Borutici“. Od tohoto jména již nebylo daleko k Boroticím. Druhá verze vychází z toho, že okolí Borotic je až dodnes velmi zalesněné a tedy obklopené „bory.“

První písemná zmínka o obci Borotice pochází z roku 1207 a objevuje se v dokumentu, který vydal papež Inocenc III.. V něm bylo potvrzeno, že špitální řád německých rytířů získává svazek několika vesnic. Tyto vesnice, mezi nimi i Borotice, daroval řádu německých rytířů Přemysl Otakar I. spolu se svým bratrem Vladislavem III. Jindřichem. Netrvalo dlouho a tento majetek odkoupila zpět Konstancie Uherská, vdova po Přemyslovi Otakarovi I. a roku 1233 ho věnovala své dceři sv. Anežce České. V roce 1238 založila Anežka řád křižovníků s červenou hvězdou, který v Boroticích vybudoval v roce 1253 farnost. Během husitských válek přišla farnost Borotice o některá svá území, ale po jejich skončení jí byla vrácena. Počátek třicetileté války se v Boroticích projevil tak, že podle konfi skačního zákona z roku 1619 byl majetek křižovníkům sebrán a na jejich místo byl dosazen Ehrenfrid Berbisdorf z Berbisdorffu, který byl původně maršálkem na dvoře posledních Rožmberků. Během třicetileté války byla v Boroticích zničena fara a vesnice téměř vylidněna. Fara byla obnovena až v roce 1786, proto si na budově lze všimnout barokních prvků, jako jsou např. barokní střecha nebo brána. S obnovením fary šlo ruku v ruce také založení farní školy. Na počátku 20. století se obnovilo dolování zlata v Libčicích, postupně se začalo dolovat zlato i na území, které patřilo Boroticím. Šachet bylo asi deset. Práce v dolech ale netrvala dlouho, poněvadž byly šachty zatopeny. Ani Boroticím se pochopitelně nevyhnuly události spojené s dějinami 20. století - např. během druhé světové války chodilo do školy 12 dětí, které se musely odstěhovat do Sudet, hraní orelského divadla, založení večerní hospodářské školy nebo ubytování vojáků Rudé armády.

K obci patří i oblíbená osada u Vltavy Cholín.

Kulturní památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie s barokní farou

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Boroticích byl založen v roce 1253, pravděpodobně z této doby pochází presbytář, který je tak nejstarší částí kostela a který původně sloužil jako malá kaple. Později byl přestavěn, a proto nevykazuje žádné gotické prvky (gotická okna a dveře byly zazděny). Na přelomu 17. a 18. století byla dostavěna loď kostela. V kostele jsou tři oltáře z roku 1897 se třemi obrazy od Emanuela Dítěte - na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie, na postranních sv. Jan Nepomucký a sv. Anežka Česká.

Nad vstupem do presbytáře si lze všimnout znaku křižovníků s červenou hvězdou. Cínová křtitelnice, která je z vybavení kostela nejstarší, pochází z roku 1602. Ve věži z roku 1897 jsou tři zvony. Během druhé světové války byly sice odvezeny, ale už nestihly být roztaveny, takže se po skončení války vrátily zpět; bohužel s nepříjemnou památkou - největší zvon má kus uštípnutý. Zajímavá je rovněž kopie sochy Panny Marie Borotické stojící na oltáři zasvěcenému Janu Nepomuckému. Se sochou, pocházející z pražského kostela sv. Františka, chodila v 17. století procesí ze Starého Knína do Borotic, neboť Borotice byly v té době významným poutním místem. Poutě se konaly 15. srpna na svátek Panny Marie Nanebevzaté a rovněž připomínaly událost, kdy na tento svátek do kostela uhodil blesk a Panna Maria kostel, podle lidové víry, zázračně uchránila. Další důvod poutí byl ten, že pod kostelem za hlavním oltářem byl zázračný pramen. Na tomto místě byla původně zpovědnice a někteří lidé tedy věřili, že studánka vznikla ze slz lítosti kajícníků při zpovědi. K pramenu se váže ještě jedna událost. Na konci 17. století se stal farářem P. Krocín, který vyprávěním o pramenu nevěřil. Při jednom pohřbu, když ale vcházel do kostela, procházel i kolem vykopaného hrobu (hřbitov byl původně vedle kostela). Hrob byl zcela suchý a bez vody. Jakmile pohřební mše skončila a smuteční průvod přišel k hrobu, byl hrob po okraj naplněný vodou, takže se musel vykopat hrob nový. Tato událost ještě zvýšila úctu věřících k zázračnému pramenu.


Čelina – zámek

První doložené zprávy se zmiňují v roce 1336 o panském statku, který patřil ke královskému hradu Kamýk, kdy tehdejší vladař Jan Lucemburský v listině z 28.12.1336 prohlásil statky kamýckého purkrabství, včetně statku Čelina, za svobodné. Barokní zámeček z 18. stol. vyhořel v 1. polovině 19. stol. a byl obnoven v podobě patrové stavby s mansardovou střechou.


Čelina – židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m jihozápadně od obce Čelina při okraji lesa. Směrem k němu vede polní cesta vedoucí od silnice Cholín – Borotice. Z této cesty je třeba po odbočení ze silnice po cca 50 m dát se vpravo k okraji lesa. Pozor, část cesty ke hřbitovu vede občas přes ohrazenou plochu pro dobytek. Hřbitov byl založen v 18. století. Na ploše 737 m2 je dochováno přibližně 30 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku 1803. Ohradní zeď je dnes již silně pobořena a též z márnice zbyly jen malé zbytky zdiva. Hřbitov je tak přístupný bez obtíží. V obci Čelina se též nacházela synagoga, dnes je však již přestavěná na obytný domek a po přestavbě již vnější podobou nijak nepřipomíná svůj původní účel.

Dražetice – venkovská usedlost čp. 20

DALŠÍ PAMÁTKY

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Čelině

Zbytky hornických prací na vrchu Rohatec

Stopy dolování zlata u Čeliny


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.